Ráno se budíme po osmé. Hygiena a pak na snídani. Ta je fakt výborná. A tak sedíme, cpeme do sebe lososa a hrnky kafe. Pak se jdeme projít po obchůdkách a pak už na pokoj a balení. Pak znovu na chvíli do bistra na kafe a pivko a v jednu už stepujeme na autobusové zastávce.
Elza se na autobus těší a vyhlíží sobíky a pár jich opravdu zahlídne. Jsou to fakt sebevrazi.
V půl šesté jsme v Helsinkách. Pořád mudrujeme, co dál. Letiště se na noc zavírá, tak asi lobby nějakýho hotelu. Jdeme na záchod na benzinku a tam koukám na Booking a kousek od nás je apartmán za 54 eur na noc. Asi není co řešit. Jsme utahaní a klidně usneme hned a lepší spát 5 hodin než nic.
Za 20 minut už jsme na pokoji (je to dost jeté, ale čisté. Co by člověk chtěl za 50 éček, že jo) a po cestě ještě vidíme čínskou restauraci, jasný cíl pro večeři. Ještě rezervuju taxík na 3:40 a jdeme na večeři. Elza formou bufetu včetně sushi a hodnotí to jako nejlepší možný závěr finského dobrodružství.
Pak na pokoj a spát. Nespí se mi moc dobře. Budím se každou chvíli a kontroluju, jak dlouho ještě můžu spát. Moje prokletí. Ve 3:15 budík, balíme a za chvíli již stepujeme venku. Lehké hledání taxíku, který pořád tvrdí, že už tu je, ale nevidíme ho. Appka nějak divně určila místo a taxi stojí v druhé ulici za rohem. Ale vše nakonec cajk a ve 4 jsme na letišti.
Finální zabalení batohů (i tak Elza zapomene na deodorant a tak jí ho při kontrole seberou 🙈), zatáhnout všechny popruhy, hůlky do boku a přebalit fólií. Snad to batoh zvládne.
Let do Helsinek je rychlovka. Na letišti máme 3 hoďky a tak jenom rychlá snídaně a písničky v uších.
V 9 jsme u gate 29 a boarding je rychlovka. V Praze jsme cobydup a už čekáme u batohů. Čekáme, čekáme ... no nebudu vás napínat, logistika Finnairu se nějak porouchala, nebo jak řekla Eliška, asi jsme je přechválili. Batoh nepřiletěl. A tak jdu poprvé reklamovat bagage. Vypadá to tak, že batoh je někde stále v Helsinkách, ale zatím nikdo neví kde, nicméně prý zítra přiletí a kurýr ho přiveze až na adresu domů. Tak cajk.
Pak už jdeme ven a čeká tu na nás Míša, Ťípa i Burák. Tak rychlý přesun k autu a domů. Začínám být trochu zmožený. Doma očista a pak oběd. Elza si objednala kuře s jablky a cibulí, takže velký mňam.
Takže tož takové to bylo. Lapland, ikdyž tentokrát hodně mokrý, mě a myslím že ani Elzu nezklamal. Ano, mohlo míň pršet, ale tak máme půlku záři, co bychom chtěli. Já se určitě těším na další Laponsko a už hledám kam se vrtnout tentokrát a kdy. A hlavně ... už bych chtěl ulovit nějakou tu polární záři taky :)
Sobíkům zdar a ....
Brou